Výstaviště  Flora Olomouc, a. s. pečuje o městské parky, sbírkové skleníky, rozárium a botanickou zahradu.

Zájemci o grilování v rozáriu a Bezručových sadech obraťte se prosím na Infocentrum rozária: tel. 739 322 603.  K dispozici jsou dva veřejné samoobslužné grily, jeden v botanické zahradě a druhý na vyhlídce v rozáriu.

Vstup se psem je do areálu botanické zahrady a rozária zakázán.

 

První botanická zahrada v olomouckých parcích byla založena na přelomu 20. století, a to na území Smetanových sadů. Časový primát ve městě ale drží botanická zahrada, která byla situována u dominikánského kláštera v Sokolské ulici (dříve Bělidla). Založil ji Martin Ehrmann, profesor přírodních věd na zdejší univerzitě v letech 1837 – 1866. Ehrmann byl velmi činný jako spisovatel a jako chemik věnoval mnoho článků a spisů potřebám drogistickým. Po zrušení univerzity byla zrušena rovněž jeho zahrada. Botanická zahrada v dnešních Smetanových sadech vznikla roku 1898 na podnět profesora zdejší obchodní akademie Leopolda Franka a měla v první řadě sloužit školským a pak i vědeckým účelům. Městské zastupitelstvo dalo zahradě k používání pozemek měšťanského fondu Maxe Josefa (za Smetanovými sady u železniční trati), jehož zahrada (dnešní Botanická zahrada Univerzity Palackého) dosud užívá. Roku 1901 byl již provoz v chodu. V roce 1906 byl zřízen skleník a posléze i meteorologická stanice.
Současný areál botanické zahrady Výstaviště Flora Olomouc s rozáriem, alpinem, zahradami národů, krátkodobými expozicemi jarních a letních cibulnatých a hlíznatých rostlin a Zahradou smyslů pro nevidomé (od roku 2011) se rozkládá na ploše tzv. Korunní pevnůstky v Bezručových sadech. Tato část původního hradebního pásu města byla k parkovému areálu olomouckého výstaviště připojena v šedesátých letech 20. století.

 

       

 

Původní krátkodobé expozice

Levý břeh Mlýnského potoka oddělující botanickou zahradu od zbytku Bezručových sadů se v jarním období každoročně pravidelně proměňuje v přírodní expozici významných domácích druhů hájové květeny. Podél břehů potoka se návštěvníkům skýtá pohled na záplavy květů sněženek podsněžních (Galanthus nivalis), bledulí jarních (Leucojum vernum), ladoněk karpatských (Scilla kladnii), dymnivek (Corydalis cava a C. solida) a sasanek hajních (Anemone nemorosa). Zastoupeny jsou zde i další vzácné druhy, například lilie zlatohlavá (Lilium martagon), česnek medvědí (Allium ursinum) nebo kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum).

 

Alpinum

Expozice na terase pevnostního valu byla založena v roce 1979 tradičním způsobem. Dominujícím prvkem jsou zakrslé jehličnany, z nichž k nejzajímavějším patří borovice  Pinus strobus ,Pumila´, P. parviflora ,Adcocks Dwarf´ a kalifornská borovice (P. aristata) s pryskyřičnými výpotky na jehlicích. Tento druh, jehož domovem jsou severoamerické Skalisté hory, reprezentuje nejstarší stromy světa, které se dožívají věku až čtyř tisíc let. Další zajímavostí je například z Dálného východu pocházející jehličnan Microbiota decussata objevený až v roce 1921 a do světové zahradní architektury rozšířený prostřednictvím českých odborníků. Severoamerické tsugy jsou zastoupeny zakrslými formami (Tsuga canadensis ‚Prostrata‘ a T.c. ,Horsford‘). Alpinum se probouzí v časném jaru květy šafránů (Crocus), kosatečků (Iridiodictium), ladoněk (Scilla), řepčíků (Fritillaria), konikleců (Pulsatilla), lomikamenů (Saxifraga) a botanických tulipánů a narcisů. Ty jsou později vystřídány plaménky (Phlox subulata), rožci (Cerastium), rozrazily (Veronica), lnicemi (Linaria), prvosenkami (Primula) a hořci (Gentiana), jejichž různé druhy vykvétají postupně až do pozdního podzimu.

 

Zahrada smyslů

K zahradám národů a dalším zajímavým venkovním expozicím botanické zahrady v Bezručových sadech přibyla v září 2011 Zahrada smyslů určená pro nevidomé a slabozraké návštěvníky. Zahradě, jejímž cílem je poskytnout zajímavé smyslové – hmatové, čichové či sluchové - zážitky zrakově postiženým návštěvníkům, dominuje záhon zhruba osmi desítek druhů bylin s bezbariérovým přístupem a značením v Braillově písmu. Zelený a voňavý projekt architekta Ivara Otruby je zatím pouze třetím svého druhu v ČR.
Zrakově postiženým přiblíží botanickou zahradu ale také vzorkovník kmenů u dětského hřiště, dřevěné sochy u Mlýnského potoka, dřevěný xylofon, gruzínská dřevěná plastika, reliéfy a mozaiky handicapovaných dětí z DC Topolany.

 

     

 

Programy pro děti

Do botanické zahrady si mohou děti přijít zahrát naučné hry „Za tajemstvím rostlin“ a „Za živočichy botanické zahrady“, ukterých se dozví zajímavé informace o rostlinách a živočiších. Hra „Za tajemstvím rostlin“ je určena pro děti, které již umí číst. Cena jedné hry je 50 Kč a po úspěšném vyřešení tajenky čeká hráče zajímavá odměna. Naučná hra „Za živočichy botanické zahrady“ pro děti od 7 let stojí 30,- a za její vyřešení je také odměna. Možnost zakoupení her je na infocentru rozária. 

V botanické zahradě, ve stínu vzrostlých stromů, jsou k dispozici také dětská hřiště.