Botanická zahrada / Rozárium

Olomoucké parky | 08. 09. 2006

PRVNÍ BOTANICKÁ ZAHRADA v olomouckých parcích byla založena na přelomu 20. století, a to na území Smetanových sadů. (Časový primát ve městě ale drží botanická zahrada, která byla situována u dominikánského kláštera na Sokolské třídě (dříve Bělidla). Založil ji Martin Ehrmann, profesor přírodních věd na zdejší univerzitě v letech 1837 –1866. Ehrmann byl velmi činný jako spisovatel a jako chemik věnoval mnoho článků a spisů potřebám drogistickým. Po zrušení univerzity byla zrušena rovněž jeho zahrada.)

Botanická zahrada v dnešních Smetanových sadech vznikla roku 1898 na podnět profesora zdejší obchodní akademie Leopolda Franka a měla v první řadě sloužit školským, a pak i vědeckým účelům. Městské zastupitelstvo dalo zahradě k používání pozemek měšťanského fondu Maxe Josefa – za Smetanovými sady u železniční trati, jehož zahrada (dnešní Botanická zahrada Univerzity Palackého) dosud užívá. Roku 1901 byl již provoz v chodu. V roce 1906 byl zřízen skleník a posléze i meteorologická stanice.)

Současný areál botanické zahrady Výstaviště Flora Olomouc s rozáriem, alpinem, zahradami národů, krátkodobými expozicemi jarních a letních cibulnatých a hlíznatých rostlin a Zahradou smyslů (od 2011) pro nevidomé se rozkládá na ploše tzv. Korunní pevnůstky v Bezručových sadech. Tato část původního hradebního pásu města byla k parkovému areálu olomouckého výstaviště připojena v šedesátých letech 20. století.

OTEVÍRACÍ DOBA / VSTUPNÉ...
ZAHRADA SMYSLŮ pro nevidomé

Související články
Sbírkové skleníky
Olomoucké historické parky

PŮVODNÍ KRÁTKODOBÉ EXPOZICE
Levý břeh Mlýnského potoka, oddělující botanickou zahradu od zbytku Bezručových sadů, se v jarním období každoročně pravidelně proměňuje v přírodní expozici významných domácích druhů hájové květeny. Podél břehů potoka se návštěvníkům skýtá pohled na záplavy květů sněženek podsněžních (Galanthus nivalis), bledulí jarních (Leucojum vernum), ladoněk karpatských (Scilla kladnii), dymnivek (Corydalis cava a C. solida)a sasanek hajních (Anemone nemorosa). Zastoupeny jsou zde i další vzácné druhy, např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), česnek medvědí (Allium ursinum), nebo kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum).

ALPINUM
je expozice na terase pevnostního valu, založena v roce 1979 tradičním způsobem. Dominujícím prvkem jsou zakrslé jehličnany, z nichž k nejzajímavějším patří borovice Pinus strobus ,Pumila´, P. parviflora ,Adcocks Dwarf´ a kalifornská borovice (P. aristata) s pryskyřičnými výpotky na jehlicích. Tento druh, jehož domovem jsou severoamerické Skalisté hory, reprezentuje nejstarší stromy světa, neboť se dožívají věku až 4 tisíce let. Další zajímavostí je např. z Dálného východu pocházející jehličnan Microbiota decussata, objevený až v roce 1921 a do světové zahradní architektury rozšířen prostřednictvím českých odborníků. Severoamerické tsugy jsou zastoupeny zakrslými formami (Tsuga canadensis ‚Prostrata‘ a T.c. ,Horsford‘). Alpinum se probouzí v časném jaru květy šafránů (Crocus), kosatečků (Iridiodictium), ladoněk (Scilla), řepčíků (Fritillaria), konikleců (Pulsatilla), lomikamenů (Saxifraga) a botanických tulipánů a narcisů. Ty jsou později vystřídány plaménky (Phlox subulata), rožci (Cerastium), rozrazily (Veronica), lnicemi (Linaria) prvosenkami (Primula) a hořci (Gentiana), jejichž různé druhy vykvétají postupně až do pozdního podzimu.

ROZÁRIUM
Součástí botanické zahrady je ROZÁRIUM, unikátní růžová zahrada s 10 000 keři růží zahraniční i domácí produkce.