Botanická zahrada

bot1[1]PRVNÍ BOTANICKÁ ZAHRADA v olomouckých parcích  byla založena na přelomu 20. století, a to na území Smetanových sadů. (Časový primát ve městě ale drží botanická zahrada, která byla situována u dominikánského kláštera na Sokolské třídě (dříve Bělidla).  Založil ji Martin Ehrmann, profesor přírodních věd na zdejší univerzitě v letech 1837 –1866.  Ehrmann byl velmi činný jako spisovatel a jako chemik věnoval  mnoho článků a spisů potřebám drogistickým. Po zrušení  univerzity byla zrušena rovněž jeho zahrada.)

Botanická zahrada v dnešních Smetanových sadech vznikla roku 1898 na podnět profesora zdejší obchodní akademie Leopolda Franka a měla v první řadě sloužit  školským,  a pak i vědeckým účelům. Městské zastupitelstvo dalo zahradě k používání pozemek měšťanského fondu Maxe Josefa – za Smetanovými sady u železniční trati, jehož zahrada (dnešní Botanická zahrada Univerzity Palackého) dosud užívá. Roku 1901 byl již provoz v chodu. V roce 1906 byl zřízen skleník a posléze i meteorologická stanice.)

Současný areál botanické zahrady Výstaviště Flora Olomouc s rozáriem, alpinem, zahradami národů, krátkodobými expozicemi jarních a letních cibulnatých a hlíznatých rostlin a Zahradou smyslů (od 2011) pro nevidomé se rozkládá na ploše tzv. Korunní pevnůstky v Bezručových sadech. Tato část původního hradebního pásu města byla k parkovému areálu olomouckého výstaviště připojena v šedesátých letech 20. století.

 

PŮVODNÍ KRÁTKODOBÉ EXPOZICE
Levý břeh Mlýnského potoka, oddělující botanickou zahradu od zbytku Bezručových sadů, se v jarním období každoročně pravidelně proměňuje v přírodní expozici významných domácích druhů hájové květeny. Podél břehů potoka se návštěvníkům skýtá pohled na záplavy květů sněženek podsněžních (Galanthus nivalis), bledulí jarních (Leucojum vernum), ladoněk karpatských (Scilla kladnii), dymnivek (Corydalis cava a C. solida)a sasanek hajních (Anemone nemorosa).  Zastoupeny jsou zde i další vzácné druhy, např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), česnek medvědí (Allium ursinum), nebo kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum).

ALPINUM
je expozice na terase pevnostního valu, založena v roce 1979 tradičním způsobem. Dominujícím prvkem jsou zakrslé jehličnany, z nichž k nejzajímavějším patří borovice  Pinus strobus  ,Pumila´, P. parviflora  ,Adcocks Dwarf´ a kalifornská borovice (P. aristata) s pryskyřičnými výpotky na jehlicích. Tento druh, jehož domovem jsou severoamerické Skalisté hory, reprezentuje nejstarší stromy světa, neboť se dožívají věku až 4 tisíce let. Další zajímavostí je např. z Dálného východu pocházející jehličnan Microbiota decussata, objevený až v roce 1921 a do světové zahradní architektury rozšířen  prostřednictvím českých odborníků. Severoamerické tsugy jsou zastoupeny zakrslými formami (Tsuga canadensis ‚Prostrata‘ a T.c. ,Horsford‘). Alpinum se probouzí v časném jaru květy šafránů (Crocus), kosatečků (Iridiodictium), ladoněk (Scilla), řepčíků (Fritillaria), konikleců (Pulsatilla), lomikamenů (Saxifraga) a botanických tulipánů a narcisů. Ty jsou později vystřídány plaménky (Phlox subulata),  rožci (Cerastium), rozrazily (Veronica), lnicemi (Linaria) prvosenkami (Primula) a hořci (Gentiana), jejichž různé druhy vykvétají postupně až do pozdního podzimu.
ROZÁRIUM
Rozárium, součást botanické zahrady Výstaviště Flora Olomouc, vzniklo v letech 1970 – 1972 z iniciativy Rosa Klubu Českého zahrádkářského svazu. Na ploše 3,5 ha, která předtím sloužila jako městská deponie odpadků, byla vytvořena netradiční růžová zahrada v prostředí přísně geometrických betonových polí.V expozici s 10 000 keři růží je soustředěno více než 400 domácích i světových odrůd. Návštěvník zde objeví nejen sortiment růží velkokvětých, ale i barvami zářící růže sadové, pnoucí, pokryvné a původní botanické druhy. V rozáriu lze obdivovat i málo známý ibišek vodní (Hibiscus moschetos) s červenými, růžovými a bílými květy o průměru až 20 cm a z exotických stromů korkovníky amurské (Phellodendron amurense) a liliovník (Liliodendron tulipifera) s listy připomínajícími svým tvarem tulipány.

 

ZAHRADA SMYSLŮ

K zahradám národů a dalším zajímavým venkovním expozicím botanické zahrady výstaviště Flora v Bezručových sadech přibyla v září 2011 „Zahrada smyslů“ určená pro nevidomé a slabozraké návštěvníky.
Zahradě, jejíž cílem je poskytnou zajímavé smyslové – hmatové, čichové či sluchové zážitky zrakově postiženým návštěvníkům botanické zahrady, dominuje záhon zhruba osmi desítek druhů bylin s bezbariérovýn přístupem a značením v Braillově písmu. Zelený a voňavý projekt architekta Ivara Otruby je zatím pouze třetím svého druhu v ČR.
Zrakově postiženým přiblíží botanickou zahradu výstaviště Flora i vzorkovník kmenů u dětského hříště zahrady, dřevěné sochy u Mlýnského potoka, obří dřevěné šachy, dřevěný xylofon, gruzínská dřevěná plastika, reliéfy a mozaiky handicapovaných dětí z DC Topolany  nebo oblázkové stezky.

mapa2[1]